neděle 31. července 2022

2022

 Přestala jsem psát, abych si uvědomila, jak moc mi psaní chybí. 

Jo, přesně tak to je.


Ono mi to jednoduše nedalo. Aklimatizace po mateřské, pár snídaní bez “mamiiiii” za zády a věci u kterých jsem si automaticky řekla “a to je dobré téma na blog…” a až pak mi to došlo. 

Taková aklimatizace po mateřské je jedna z nejlepších záležitostí. Ty první dny, když jsem šla sama ulici a užívala jsem si, že nemám plné ruce všeho, rozhlížela jsem se po městě, kde žiju, jako kdybych tu šla úplně poprvé. Tak na ty dny už asi opravdu nikdy nezapomenu. Bylo vážně hnusně, jaro ještě nezačínalo ani omylem a já jsem byla v pozitivní náladě a naprosto spokojená. První měsíce jsem chodila dobrovolně pro plakáty čistě jen proto, abych si užila cestu sama se sebou.


Ano, přesně tak to je. Ta řádka let se na mě podepsala a občas z legrace říkám, že trauma bylo obrovské a proto si stále vážím každého kafe, které vypiju a nikdo mi ho nevylije. I toho, že jdeme s Atomem na oběd a normálně spolu mluvíme, aniž by nám kdokoli skákal do řeči. Restart.

Každé ráno s chutí otevřít skříň, vytáhnout jedny z šatů, který si to už po těch letech taky zaslouží a jít do práce. 


Jsem člověk, který ve své podstatě miluje režim. Kořeny jsou vcelku jasné. Táta a jeho vojenská výchova, která ve mně a ségře zanechala nesmazatelnou stopu. Režim mi dělá dobře, ale sem tam si dám nějakou bohémskou odbočku k nějaké šílenosti. Sama jsem zvědavá, jestli to je celoživotní rozpolcenost a nebo jestli zestárnu do nějakého pravidelného režimu. 


Takže teď jsem za půlkou roku, který byl hodně zlomový. Nejen kvůli konci mé mateřské, sešlo se toho v naší domácnosti víc, co nás ovlivnilo, posunulo, nebo nějak změnilo. K lepšímu? Rozhodně jo!


Co se ale určitě nezměnilo je fakt, že pořád strašně moc čtu. Nemůžu si pomoct, nejde mi přestat. A ani nechci, co si budem povídat. Už před časem jsem sem přidala odkaz na goodreads, takže lze vidět, co aktuálně čtu a při prokliku i to, co jsem už letos přečetla. Pro mé stalkery naprostý ideál, ale pokud si pak něco přečtou? win-win.


3 komentáře:

  1. Trieste Centrale! Jaký to je? Na GR to nemáš!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemám recenzi? Nebo vůbec?! Já ho totiž četla dřív, než to na GR bylo a pak jsem to možná zapomněla dopsat. Je to další Winterberg, takže protivný dědek ve vlaku. Ale dobrý to je, to zas jako jo. Bez Přečtení Poslední cesty to asi nemá moc smysl...

      Vymazat
    2. Nemáš vůbec v přečtených. Ale jo, je mi jasný, že na to člověk potřebuje Winterberga.

      Vymazat

Děkuji za milé komentáře;-)