Přestala jsem psát, abych si uvědomila, jak moc mi psaní chybí.
Jo, přesně tak to je.
Ono mi to jednoduše nedalo. Aklimatizace po mateřské, pár snídaní bez “mamiiiii” za zády a věci u kterých jsem si automaticky řekla “a to je dobré téma na blog…” a až pak mi to došlo.
Taková aklimatizace po mateřské je jedna z nejlepších záležitostí. Ty první dny, když jsem šla sama ulici a užívala jsem si, že nemám plné ruce všeho, rozhlížela jsem se po městě, kde žiju, jako kdybych tu šla úplně poprvé. Tak na ty dny už asi opravdu nikdy nezapomenu. Bylo vážně hnusně, jaro ještě nezačínalo ani omylem a já jsem byla v pozitivní náladě a naprosto spokojená. První měsíce jsem chodila dobrovolně pro plakáty čistě jen proto, abych si užila cestu sama se sebou.