Čtyři poučné roky

Je to čtyři roky, co jsem porodila nejmladšího. Ty pocity z toho všeho, ještě nevyprchaly, všechno to uteklo tak rychle, že jsem si je zakonzervovala v sobě a když se ohlédnu zpět, jsem z toho všeho překvapená.

Především, že to tak rychle uteklo. Držet v náručí to úplně maličké mrně a najednou mít chlapečka, který už chodí do školky, ve spoustě případů je soběstačný, domluví se s námi a má svou hlavu. Měla jsem pocit, že těch dalších pár let doma bude náročných, ale především dlouhých. Tak to jsem se dost pletla. Tedy alespoň v tom druhém bodě. 

Náročné to bylo, náročné to ještě bude stokrát. Taky jsem si v tom posledním kole doma prožila věci, které jsem nechala za sebou a díky kterým si mnohem víc vážím toho, co mám dnes. Tak například zlomená noha, šest týdnů nechodící sádry a batolícího se chlapečka k tomu. Na tohle období už dnes vzpomínám jako na dobu, která mě neskutečně vyškolila. A vzpomínám s vděčností. Den po zlomené noze totiž přišlo ještě pár “milých” komplikací, po kterých mi přišla ta sádra vlastně jako úplná prkotina. Jak poznamenalo pár přátel, kteří mě mají přečtenou. Ta sádra přišla proto, abych s horkou hlavou plnou naštvání, nemohla jít udělat nějakou blbost. Dneska už se tomu směju, řekla by Adina:-))  

Než jsem se prokousala tím vším a začala zcela vážně uvažovat co dál, byla jsem “odlovena” se super nabídkou práce. Někdy se ty věci sejdou úplně přesně tak, jak mají.

Jako třeba teď.

Několik zásadních věcí se definitivně uzavřelo. Některé doslova před pár dny a my jsme zase o něco “volnější”.

Moje mateřská dovolená je dávno za mnou, vše se stabilizovalo a ten pocit, že dělám něco smysluplného? Tak ten je naprosto k nezaplacení. Ještě bych zmínila, že konečně vím, že žiju na tom správném místě. A to je pocit, který mám snad poprvé v životě opravdu intenzivní. O tom ale napíšu asi jindy. Je to totiž pěkně dlouhý příběh, plný trnitých historek. Já to prostě neumím jinak! 

Jsem teď úplně obyčejně spokojená. Mám čekat, co mi tuhle spokojenost překazí? Řekla bych, že ani omylem. Budu si to jednoduše užívat. Jak málo stačí.

2018 vs 2022...